Pondělí 29.4.2013 - Dějiny Žiliny

Dnes odpoledne jsme se Chrpa a já zúčastnily předčítání a obhajoby závěrečných prací studentek U3V na téma Dějiny Žiliny. Všechna témata byla velice zajímavá a výborně zpracovaná. Jejich poslechem jsem si doplnila informace o historii Žiliny a jejím okolí.

První práce pojednávala o uherské šlechtičně ze starého sedmihradského rodu Bošňáků Žofii Bošňákovej (2.6.1609 Šurany - 28.4.1644 Strečno). Svou péčí o poddané nad rámec běžných zvyklostí tehdejší doby se zasloužila o dobrou pověst šlechty ve svém okolí. Založila útulek pro chudé, který do dnešních dnů plní své poslání. Žofie lidem rozdávala malé chleby, jimž se dodnes na její počest říká na Slovensku „bosniak“. Měla též cit pro spravedlnost, o čemž svědčí mimo jiné její dopis z 11. června 1632 Adamu Turzovi,županu Spišské stolice, napsaný kvůli vraždě nevinného člověka. Nový majitel teplického panství Jan Jakub Löwenburg nechal v roce 1689 prozkoumat zříceniny hradu Strečno. V kryptě pod poškozenou kaplí mezi ztrouchnivělými rakvemi a těly zesnulých byla objevena rakev s neporušeným Žofiiným tělem. Rakev se skleněným víkem s ostatky Žofie stála v nově vybudované kapli od roku 1729 do roku 2009, kdy ji podpálil duševně chorý mladík. V roce 1977 začal proces jejího blahořečení.

Další práce rozebírala život palatina Juraja Thurza. Byl mimořádně vzdělaný - hovořil latinsky, řecky, německy, maďarsky, slovensky a dorozuměl sa i chorvatsky - v v řečtině dokonce psal básně, vlastnil přes 800 svazků knih z oblasti mediciny, geografie, matematiky, historie, filozofie, teologie aj. Z Bytče udělal středisko humanitní vzdělanosti. Podporoval umění, školy a kostely. Na koncertech vystupovali hudebníci pozvaní z Vídně. Juraj Thurzo bol hrdinou tureckých válek. V letech 1590-1594 se osobně účastnil vícero bojů. Ve vítězné bitvě u Székesfehervári byl vážně zraněn. Mimochodem - v této bitvě zahynul budínsky paša, jeho vezír a sedm begov. Jako 31-letý se stal rádcem krále Rudolfa II. V roku 1602 sa stal hlavním velitelem preddunajských vojsk a hlavním kapitánem novozámecké pevnosti. Když v roce 1604 vypuklo první protihabsburské povstání vedené sedmihradským magnátem Štefanom Bocskayom, Thurzo zůstal věrný Rudolfovi II. Juraj Thurzo přispě i k stavebnímu rozvoji Bytčianskeho zámku. V roku 1601 italští mistři, usídlení v Bytči, vybudovali nový objekt Svadobný - Sobášný palác. Byla to speciálně postavená budova, která sloužila především ke svadobné hostinám Thurzových sedmi dcer. Současníci ho považovali za rozvážného a spravedlivého. O to víc překvapuje jeho postoj v případe Alžbety Báthoryovej, která dlouhé roky neslýchaným způsobem ničila životy děvčat a  mladých žen. A právě zásluhou Thurzu ušla spravedlivému trestu.

Sobášný palác v Bytči byl námětem další velmi zdařilé práce. Jelikož jsme tento objekt již navštívily, byla pro nás tato práce o to zajímavější a vlastně doplňovala předchozí pojednání.

Tato práce pojednávala o Lietavskom hradě, o jeho historii, o jeho majitelích. Byl to druhý největší na Slovensku a jeho rozvaliny jsou dokonce největší na Slovensku, ve středověku byl považován za nedobytný. Jako jeden z mála hradů měl vlastní 104 m hlubokou studnu. Měl 90 místností a byl přepychově zářízen, v současné době je v havarijním stavu a je přístupný na vlastní nebezpečí.

Slunečnice